Intenzivní zemědělství způsobilo vyčerpanou půdu, kontaminovanou vodu, ztrátu biologické rozmanitosti, kyselé deště, vymírání vodních živočichů, odlesňování krajiny, a především změnu klimatu. Zachránit by nás mohlo množení hmyzu, výroba masa v laboratořích a genetická modifikace.
Udržitelnost
Zvířata, která byla doposud hlavním zdrojem bílkovin, jsou velmi náročná na spotřebu vody, energie, krmiva. Produkují emise plynu (především methanu) a velké množství odpadních vod. To je pro budoucnost neudržitelné, a proto je potřeba najít vhodnou alternativu.
Jednou z možností budoucnosti je maso vytvořené v laboratorních podmínkách. Je ale potřeba připravit legislativu, vyřešit zatím enormní spotřebu vody a elektřiny a také použití obnovitelných zdrojů, jinak vzniká velké množství CO2.
Dobrou alternativou by se mohlo stát množení hmyzu na farmách. Produkce jde snadno ovlivnit změnou teploty, pH, světla a kyslíku.
Konzumace hmyzu se stále více zakořeňuje u obyvatel Afriky, Asie a Latinské Ameriky.
A proč jíst hmyz?
• Hmyz je především plnohodnotným zdrojem bílkovin a esenciálních aminokyselin. Hmyz je bohatý na esenciální tuky, antioxidační peptidy a minerální látky jako železo, vápník, zinek a vitamíny.
• Umělý chov hmyzu má nízký dopad na životní prostředí, produkuje mnohem méně skleníkových plynů a amoniaku, vyžaduje méně vody, krmiva a prostoru.
Morální zábrany
Mnoho lidí tvrdí, že by hmyz nikdy nejedli. To ovšem neví, co vlastně konzumují. Hmyz je všude kolem nás a už teď jej konzumujeme v obilninách, v koření, v ovoci, v produktech jako je mouka, mražené pokrmy, čokoláda, kečup, káva, džus. Některé studie uvádí, že dospělý člověk zkonzumuje asi 500 g hmyzu ročně.
Pokud lidstvo překoná morální zábrany, může se jedlý hmyz stát pochoutkou pro celosvětovou populaci.
Jednoduché počty
Na výrobu jednoho kg telecího masa je třeba 15 tisíc litrů vody a 8 kg krmiva. Na stejné množství hmyzu stačí 7,5 litrů vody a 2 kg krmiva.
