Když se chce někdo pochlubit některým oborem české ekonomiky, pak nemá zrovna moc na výběr. Protože tu není mnoho oborů, které by za něco stály, které by neskomíraly a nepřežívaly v nejlepším případě pomalu ze dne na den. A tak se chlubíme v podstatě jenom dvěma obory, které vlastně nejdou ani trochu dohromady, ale přesto jsou tím zásadním, co tu ve výrobní sféře máme – automobilovým průmyslem a pivovarnictvím.
A protože pivo a používání automobilů nejde dohromady, musí si lidé vybírat. A já jsem se v tomto článku rozhodl pro obor auto moto.
Na náš automobilový průmysl můžeme být vlastně pyšní. Protože tento se (i když si musíme upřímně přiznat, že především pod vlivem zahraničních investorů) skutečně vyvinul a změnil se ve srovnání s předlistopadovou érou k nepoznání. Dnes už se tu nevyrábějí jenom ony staré známé škodovky, jež byly za minulého režimu nedostatkové, a to nejen rádoby zázrak zvaný Favorit, dnes už se tu vyrábějí vozidla plně srovnatelná s vozy jiných značek. Dnešní škodovky jsou svou dokonalostí a různorodostí něčím daleko kvalitnějším, než co tu bylo dříve, a výroba aut se u nás neomezuje jak známo jenom na tuto značku.
Auta se tak stala naším významným vývozním artiklem, a ani domácí poptávka nebyla a není právě zanedbatelná. I když se po našich silnicích prohánějí logicky i vozy zahraniční provenience, auta domácí výroby tu tvoří nezanedbatelný podíl. A jejich výroba dává vydělat lidem a také nemalou měrou financuje chod našeho státu. Což je pozitivní.
Ovšem je pochopitelné, že má podobná výroba i svou odvrácenou stranu. I díky českým automobilkám, jakkoliv logicky nejen kvůli nim, má už dnes u nás auto kdekdo. Něco takového se stalo samozřejmostí pro značné množství domácností i pro mnohé firmy. A k čemu to vedlo?
Přece k tomu, že už se takovými auty nejednou ani nedá normálně jezdit. Protože tato ucpala ulice měst i dálnice a nejednou se v nich déle stojí, než jede.
