Tím hlavním, a dalo by se říci, že vlastně jediným, co nesmí soukromí podnikatelé nikdy podceňovat, jsou peníze. I kdyby se dokázali obejít bez čehokoliv jiného, bez žádoucně vysokých příjmů se neobejdou. Nikdy. Peníze se tu musí vždy stůj co stůj vydělat, protože kdyby se to nepodařilo, nedalo by se dál podnikat a soukromník by logicky neměl ani za co žít. Protože podnikatelé nedostávají od nikoho svoji výplatu a žijí jenom z toho, co jim po odečtení nákladů za zisku zbude.
Ale někdy podnikání nepřinese takový zisk, aby z něj na podnikatelovo živobytí zbylo dost. A někdy se kvůli nízkému zisku vlastně už ani nevyplácí podnikání provozovat. A když je takový problém dlouhodobějšího rázu nebo trvalý, s podnikáním se prostě skončí. Nemá smysl se s tím mořit, když to představuje jenom pořád větší a větší problémy.
Jenže někdy jsou ekonomické problémy podnikatelů jenom krátkodobější povahy. A pak je logické, že se nebude hned házet flinta do žita. Takové podnikání se nemusí hned zrušit. Jenže současně se nedá udržovat v chodu, i když na něj peníze nestačí jenom po omezenou dobu. A pak se musí zvolit zlatá střední cesta, jíž je podnikatelská půjčka.
Aby někdo ale podnikatelskou půjčku dostal, nestačí mít problémy, které si její sehnání žádají. Tu si musí každý i zasloužit. Ten, kdo chce uspět se žádostí o bankovní půjčku, tak musí mít třeba skvělé daňové přiznání, velké příjmy a čisté registry dlužníků, nesmí být v exekuci a musí mít svatou trpělivost, protože se schvalování půjčky v bance vleče.
A kdo to nechce podstupovat nebo ví či tuší, že by neuspěl? Pro toho je tu nebankovní hypotéka, kterou seženou soukromníci často i tehdy, když jim v bace odmítnou vyhovět. Sice se tu musí ručit za půjčené peníze nějakým nemovitým majetkem, ale to přece nemusí těm, kdo budou řádně splácet, vadit. A taková nebankovní hypotéka tak přijde často vhod.
