• Celozrnná mouka
Prvním řešením, které je určitě nejdostupnější, je začít používat celozrnnou mouku. Pokud si potřebujete zvyknout, můžete ji postupně přimíchávat do vaší běžně používané mouky. Celozrnná mouka má v sobě otruby, takže není tak hladká a má mírně nahořklou chuť. Běžně se dá samotná, nebo v kombinaci s jinou moukou, použít na přípravu koláčů, sušenek, těstovin, chleba i pizzu. Celozrnná mouka se dá také dobře kombinovat s ovesnými vločkami a špaldovou moukou. Při použití v kuchyni je třeba počítat s tím, že má větší absorpci tekutin a pokud pracujete s receptem, kde je uvedená klasická pšeničná mouka, budete tedy potřebovat víc tekutin, než je v receptu (mléko, voda).
• Špaldová mouka
Tato mouka je ze špaldy, divoké pšenice, která je předchůdkyní současných odrůd pěstované pšenice, které byly vyšlechtěny kvůli většímu výnosu a odolnosti. Špalda je nutričně mnohem zajímavější. Má lehce nasládlou chuť a je vhodná jak k přípravě sladkých jídel, tak na výrobu pečiva a chleba. Vyniká stravitelností a obsahem minerálů a v poslední době se její použití hodně zvýšilo. Proto nebudete mít problém ji najít v regálech běžných obchodů s potravinami.
• Ovesné vločky
Oblíbené vločky jsou bohaté na živiny, jejich přidáním do těsta na chleba docílíte příjemné drobivosti a zajímavé chuti. Jsou také vhodným zahušťovadlem pro polévky a omáčky.
• Žitná mouka
Žitnou mouku znáte především z tmavého chleba. Je bohatá na vlákninu a minerály. Má neutrální chuť a je tedy vhodná k pečení chleba, ale i k výrobě jiných produktů, jako jsou krekry, základny pro slané dorty, sušenky.
• Bezlepková pohanková mouka
Pohanka není obilnina, a proto i z ní se dá vyrobit mouka bez lepku. Má velice zajímavou chuť a s pohankovou moukou se můžete často setkat v japonské kuchyni, která patří k těm nejzdravějším na světě. Při práci s moukou bez lepku je nutné počítat s tím, že vzniklé těsto nedrží tak dobře pohromadě, proto je vhodné použít nějaký druh pojiva (například vejce).
