Nelze pochybovat o tom, že jsme momentálně v průběhu druhé vědecko-technické revoluce. Je to jasně vidět, když si uvědomíme, jak rychle nové technologie zastarávají, a jak rychle klesá jejich hodnota. To, co ještě včera bylo nejnovějším výkřikem techniky, dnes patří do muzea.
S tím samozřejmě souvisí i fakt, že především starší lidé mají problém s tímto překotným vývojem držet krok. Již nejsou tak přizpůsobiví, a mnohdy ani novým věcem moc nerozumí.
Z toho vyplývají i jejich obavy z tohoto vývoje, stejně jako fakt, že často žijí v minulosti a odmítají nové vynálezy používat. Příkladem může být třeba internet, nebo chytré mobilní telefony. Mnoho starších lidí je rádo, že zvládá ty staré tlačítkové.
Jednou z lidských vlastností je pak fakt, že to, čemu nerozumíme, v nás vyvolává obavy, ať už oprávněné či nikoliv. Dříve to byla vlastnost důležitá pro naše přežití. Dnes tomu již tak samozřejmě není. Tento instinkt v nás však stále zůstává.
Nelze se tedy divit, že právě starší lidé často pohlížejí na nové technologie s nedůvěrou. Často z nich mají strach. Ten je obvykle nereálný, založený spíše na tom, co si představují, než na realitě. Například se bojí, že budou sledováni pomocí mobilního telefonu, avšak nechápou, jak tento proces funguje. A ani nechtějí chápat.
To však paradoxně znamená, že je více pravděpodobné, že naletí nejrůznějším podvodníkům. Pokud totiž neví, jak dané zařízení funguje, pak ani nedokážou realisticky zhodnotit rizika a neví, jak se bránit případným nebezpečím.
Proto je právě na nás, kteří těmto věcem rozumíme, abychom naše příbuzné a přátele ochránili. Můžeme jim například zkusit vysvětlit, jak vše funguje, ukázat jim, jak daný přístroj používat bez rizika, a naučit je, jak nenaletět podvodníkům. Jen tak zajistíme, že budou i v současné době v bezpečí. A to je to nejdůležitější.
