Ostropestřec mariánský je opravdu statná rostlina. Její původ je ve Středomoří, ale u nás už je dlouho také pěstován v zahrádkách. Tato rostlina vyžaduje slunné místo, půdu spíše vápenitou. Dokonce může tato rostlina růst i divoce a to na stanovištích jako jsou například kamenité stráně a rumiště. Má výšku kolem dvou metrů, je to vlastně bodlákovitá rostlina, která má ostře zubaté listy se zajímavou kresbou. Její bodlákovité květenství je většinou červenofialové, ale někdy může být i bílé. Pro potřeby v léčitelství a medicíně se užívají semena v hlavicích, jejichž sběr probíhá krátce před dozráním hlavice, která je celá ochmýřená. 
Tyto hlavice se celé odřežou a umístí se do suchých vzdušných prostor, kde dozrají. Někdy se usušené rostliny používají také do trvalých kytic, jako velmi dekorativní rostliny. Semena se po dozrání z hlavic vymlátí. Po vymlácení se musí semena očistit od chmýru. Pokud se jedná o účinné látky a jejich působení, tak semena obsahují například flavony, silybin, biogenní aminy, tyramin a jiné látky, které se podílejí na tvorbě žluče. Přitom působí proti horečkám, nemocem trávicího ústrojí a příznivě ovlivňují jaterní činnost.
Bylina pomáhá při cévních onemocněních, při závratích, při poruchách krevního oběhu a celkově posiluje organismus člověka. Může léčit některé alergie, jako je senná rýma nebo i kopřivka. Kromě uvedeného může tato rostlina pomáhat při astmatických záchvatech. Užívá se vnitřně a drcený ostropestřec můžeme užívat v prášku a to v množství jedné čajové lžičky dvakrát denně. Nebo jako čaj ho vaříme na mírném plynu několik minut a poté necháme vyluhovat. Poté je doporučováno tento čaj sladit jen medem. Ostropestřec mariánský má široké využití také tím, že se může přidávat do polévek, jogurtů i jiných jídel. Jeho použití je také zevně, a tady pomáhá u onemocnění, jako jsou křečové žíly, bércové vředy a hemoroidy.
